Graffiti
27. června 2008 v 19:15 | Přívi
|
Moje zájmy a všechno kolem
Graffiti je druh výtvarného projevu spočívající ve vytvoření výtvarného díla pomocí sprejových barev. Protože je však většinou vytvářen nelegálně (např. na domech,dopravních prostředcích apod.), jde o závažnou formu vandalismu, která je v České republice trestným činem V ČR je za graffiti možno dostat až 8 let. Samotný termín graffiti je vzdáleně spřízněný s pojmem sgrafito, oba vychází z původního řeckého slovesa γραφειν (grafein - psát).
Mnoho lidí má v hlavě spojeno graffiti a vandalismus a ne tak jak by to mělo být, graffiti a umění. Writeři samotní svá díla vytvářejí na budovách bez historické hodnoty ale i na památkách. Graffiti zažívá mezi mladými lidmi rozmach díky novému filmu Gympl.
Mnoho lidí má v hlavě spojeno graffiti a vandalismus a ne tak jak by to mělo být, graffiti a umění. Writeři samotní svá díla vytvářejí na budovách bez historické hodnoty ale i na památkách. Graffiti zažívá mezi mladými lidmi rozmach díky novému filmu Gympl.
Historie
Vzniklo v 60. letech ve Filadelfii. Jiné verze mluví o vzniku graffiti v souvislosti se sociálními bouřemi v Paříži. Věhlasu se však dočkalo počátkem 70. let v New Yorku, kde mladík přezdívaný Taki 183 začal při své práci doručovatele psát na zdi první tag TAKI 183 (183. byla ulice, na které bydlel) jako reakci na tagy JULIO 204, které spatřil při jedné z pochůzek na 204. ulici. Sám TAKI 183 nebyl první writer, ale své zábavě se věnoval s velkou dávkou fanatismu, až si toho všimly i New York Times, které s ním v roce 1971 pořídily rozhovor, který napomohl tomu, aby se graffiti začalo šířit neuvěřitelnou rychlostí po celém New Yorku a po celém světě.
Zpočátku graffiti nikomu příliš nevadilo, na starých zdech New Yorku se spíše vyjímalo, ovšem poté, co writeři začali malovat na soupravy newyorského metra, začalo být potíráno. Graffiti si vyžádá každý rok po celém světě miliony dolarů za čištění vagonů, za nové nátěry ve městech a stal se z něj sociální a politický problém 21. století, proti němuž jsou postupně přijímány represivnější zákony.
Zároveň se pomalu rozvíjí i pozitivní forma spolupráce, kdy v rámci prevence vandalismu jsou pro graffiti vyhrazovány zvláštní plochy, resp. jsou organizovány přehlídky a soutěže[1]. I v Česku vznikly organizace, které poskytují sprejerům plochy ke svému výtvarnému vyjádření, aby nepoškozovali veřejný nebo soukromý majetek.
Dnes je možné vidět různé formy graffiti (méně destruktivní) z plastu, polystyrénu či provázků, graffiti promítané na zdi. Ale práce se sprejem a zdokonalování se v psaní jména je stále ta nejužívanější technika writerů.
Writer může malovat sám (což nebývá obvyklé) nebo v klanu (crew).
Základní pojmy
- Writer - člověk, který vytváří graffiti
- Crew - skupina writerů, která pracuje společně
- Toy - začátečník (mezi sprejery se tento výraz používá spíše jako vulgarismus)
- XeroxBoy - začátečník,který kopíruje styl od jiné crew/writera
- Can - plechovka spreje
- Cap - tryska na spreje
- Guru - učitel
- Bachař - člověk nesprejující, ale hlídající sprejery před případným nebezpečím např. policie, větší počet procházejících lidí atd.
- Korouhev - celý úplný název crew (writera), který něco znamená např.GNK crew GyNeKolog, ABS crew ABStynent, TSZ crew Ty Si Zmrd atd.
- Check - uznání druhého writera za dobrý piece (slovo má stejný význam ve více případech)
- Fatcap - tryska s nejširší stopou (až 20 cm tlustá plná stopa)
- Needle - tryska s nejužší stopou
- Out Line - univerzální tryska
- New York cap - název pro trysku, s danným rozptylem + design trysky
- Tag - podpis writera, důraz na kompozici
- Piece - barevné graffiti, důraz na tvary písma a celkovou barevnou kompozici
- Chrom - stříbrné graffiti,zvýrazneni uhlu stínů
- Trow-up - rychlé graffiti, důraz na jednoduchost
- Strup - podtržení tagu
- Rooftop - piece/trow-up/chrom na střeše
- End to end - panely přes celý vagón
- Máselnice - crew nebo writer známý tím, že svede nebo dělá pouze tagy
- Sýrovice - crew nebo writer známý tím, že dělá jenom legální zdi
- Sketch - skica (náčrtek graffiti na papír)
- Panel - graffiti na vagonu vlaku
- Backjump (BJ) - namalování panelu za provozu soupravy
- Wholecar (WC) - graffiti přes celou plochu vagonu
- Vostráček - graffiti s ostrým zakončením písmene
- Vokrouhláček - graffiti s kulatým tupým zakončením písmene
- Wholetrain (WT) - graffiti přes celou soupravu
- Oneman barevný wholecar - barevné graffiti přes celou plochu vagonu vytvořené jedním writerem, obecně to můžeme pokládat za vrchol nelegální tvorby writera
- Svrček - český ekvivalent pro cap
- Plech - tlaková nádoba spreje
- Lauf - označení pro šířku stopy. V praxi mluvíme o "širokých laufech" a úzkých "laufech"
- Fresh - piece vytvořen novým writerem
Galerie
Tag | Piecy | Piecy | Chrom |
Panel | Panel | Wholecar |
Zajímavosti
V Plzni a okolí se objevilo, pravděpodobně v letech 2000 až 2007, několik desítek, maleb stylizované rozlobené krávy. Dnes je tento počet kolem sedmdesáti. Hledači těchto symbolů mají vlastní web.[2]
Citáty
- TAKI 183, dnes majitel autoopravny, říká: "Když jsem s tím začal, ani ve snu by mě nenapadlo, kam to povede, co všechno se stane. Myslím na to každý ráno, když čistím rolety svýho shopu od tagů. Graffiti je báječná věc, pokud jste ten, kdo ho dělá."
- "Graffiti je neustálý hrocení situace…, ale je to pěkný, samozřejmě." MOSD
- "Crew - rodina. Lidi, na který se můžeš spolehnout, i když včas nepřijdou na sraz. Lidi, co znamenaj ty, a ty znamenáš oni. Lidi, co tě nepochčijou, a ty nepochčiješ je." POIS
- "Lidi v crew maj odporovat, maj revoltovat a maj znovu něco nabejt, vytvořit základ nějakýho kmene. A to je pro mě graffiti, to je pro mě techno kultura, to je kultura squattingu, to je kultura punkový kapely, ve který lidi chtěj bejt pohromadě, protože… lidi prostě chtěj bejt pohromadě, no. Ta crew vzniká, protože ji člověk sociálně potřebuje, aby na ní mohl plout a vodrážet všechno kolem. Když se dostane do nějakýho průšvihu, jak finančního, tak psychickýho, třeba se ženskou nebo tak." RICH
- "Fascinace metrem je způsobená energií, která tím vším protéká. A to jak doslova - to znamená elektřinou, kterou je to nabit, tak i v přeneseným smyslu, kdy metro vnímáš jako krevní systém města. Každej writer potvrdí, že pohled na depo, tunely a celý to prostředí je hard core." SCARF
- "Největší hardcore? Jednoznačně wholecar. Udělat wholecar není pomalovat celej vagon. Není to ani žádnej pitomej obrázek na vlaku. Je to tvý jméno přes celej zkurvenej vagon, je to wholecar, věc, kterou nemůžeš vzít zpátky. Hardcore." POIS
- "Metro je něco jako sprejerova modla."
Reference
Související články
Externí odkazy
- Graffiti - Graffiti portál s galerií
- plaisir.cz - Nový graffiti web. Foto, video atd ...
- Outlaw - První a nejstarší český graffiti web (1993-1999)
- Onename - Offline virtuální archív českého graffiti.
- graffitimag.cz - graffiti magazín
- graffneck.cz
- Eldar.cz - sekce výtvarno
Rock
27. června 2008 v 19:12 | Přívi
|
Moje zájmy a všechno kolem
| Rock | |
|---|---|
| Původ ve stylech: | Rock and roll, blues (vetšinou jump blues a Chicago blues), country a R&B |
| Kulturní pozadí: | konec 40. let, USA |
| Typické nástroje: | Kytara - Baskytara - Bicí - často Klávesy |
| Všeobecná popularita: | Velká, celosvětově od 50. let stálá |
| Odvozené styly: | Alternative rock - Heavy metal - Punk rock |
| Podstyly | |
| Art rock - British rock - Christian rock - Desert rock - Detroit rock - Experimental rock - Garage rock - Girl group - Glam rock - Glitter rock - Group Sounds - Hard rock - Heartland rock - Instrumental rock - Jam band - Jangle pop - Krautrock - Post-rock - Power pop - Protopunk - Psychedelia - Pub rock (australský) - Pub rock (UK) - Rock en español - Soft rock - Southern rock - Surf |
Rock je souhrnný pojem pro mnoho hudebních žánrů s kořeny v 50. letech minulého století. Jako nástroje se nejčastěji používají kytara, baskytara a bicí, ale mohou se objevit i varhany, piáno nebo syntezátor.
Rock představuje běloškou adaptaci rhythm and blues a bělošského country and western. Rocková hudba vychází z těchto kořenů - ale v průběhu svého vývoje byla ovlivněna i jazzem, vážnou neboli klasickou hudbou, minimalismem, folkem, populární hudbou, elektronickou taneční hudbou i vlivy celé řady subkulturně-hudebních žánrů, jako je punk či metal.
Hudební charakteristika
Rock je výrazný směr populární hudby a byl jednou z hlavních součástí popkultury konce 20. století. Typické rysy rockové hudby jsou především zpěv, použití elektrických kytar a výrazný rytmus (používají se bicí). Rocková hudba může obsahovat i jakékoliv ostatní hudební nástroje, pokud je jejich zvuk elektronicky zesílen a často i elektronicky modifikován. Na druhou stranu, většina čistě elektronických zvuků, které se v rockové hudbě používají, je tradičně analogového původu. Rockové kapely projevovaly už zhruba od 60. let 20. století největší hudební eklekticismus ze všech hudebních směrů, a vždycky se našli muzikanti, kteří prakticky jakákoliv pevná a neporušitelná pravidla tohoto žánru dokázali porušit.
Rockovou hudbu mohou interpretovat jakýmkoliv způsobem sdružení muzikanti, ale základní tvůrčí jednotkou tohoto žánru je obvykle rocková kapela, která do této hudby vnáší prvky soustavné kolektivní činnosti, včetně kolektivní autorské činnosti. Výrazné skladatelské a muzikantské osobnosti vnímané zcela odděleně od svých doprovodných kapel nebo profesionálních muzikantů interpretujících jejich tvorbu se v tomto žánru vyskytují méně často, než u jiných uměleckých forem, i když i toto pravidlo samozřejmě jednotlivé osobnosti dokázaly porušit.
Neoddělitelně je s rockovou hudbou spojen také fenomén vícestopého studiového nahrávání a následné míchání nahrávky a také hlasitá živá produkce, která je mimo rámec možností nezesílených akustických nástrojů.
Punk
15. června 2008 v 11:11 | Přívi
|
Moje zájmy a všechno kolem
Punk [pank] je hudební a životní styl.
Anglicky toto slovo znamená nesmysl, výtržník. Toto označení se používalo pro nekvalitní hudbu. Punk jako hnutí vznikal postupně, přesto za jeho vznik bývá zpravidla označován rok 1976. Především v Anglii tento styl nebyl chápán pouze jako hudební záležitost, ale i jako věc životního stylu. Punkeři se pak programově stavěli proti společnosti a propagovali protikladný životní styl, kdy kritizovali především přetvářku a "honbu za penězi". Tento životní styl během krátké doby vedl k určité pasivitě a s hnutím se často šířily drogy. Stěžejním heslem punku je No Future! - žádná budoucnost. Ze strany vyznavačů punku se lze často setkat s tvrzením, že základem punku je provokace.
//<![CDATA[ if (window.showTocToggle) { var tocShowText = "zobrazit"; var tocHideText = "skrýt"; showTocToggle(); } //]]>
Hudba a tanec
Hudebně se punk vrátil k počátkům rocku, tzn. využívání jednoduché melodie zpravidla o třech akordech, v extrémních případech i pouze dvou, akordů a ostrému, většinou satirickému textu. Punková hudba stojí především na textech písní, mají za účel poukazovat na současné problémy doby tak zvaným přímým rychlým a úderným nakopáváním. Za počátek punkového hnutí se často považuje působení skupin Sex Pistols, (kterou velice paradoxně svými komerčními myšlenkami proslavil Malcom McLarren), The Clash a Ramones. Ve skutečnosti se o podobný styl již asi o deset let dříve pokoušela řada jiných skupin, např. Stooges či Velvet Underground, které se s ním ovšem neprosadily.
V bývalém východním bloku patřila punková hudba mezi zakázané proudy, přesto i zde vznikala řada skupin, které ji napodobovaly (např. HNF, FPB). Po pádu komunismu se tento hudební a životní styl začal prosazovat i zde.
S punkovou hudbou je spojen i speciální chaotický tanec - pogo, který vyšel z klasického poskakování na místě. Účastníci tohoto tance se snažili dopadnout vždy zpět na místo, odkud vyskočili. V dnešní době pogo tanec nemá určená přesná pravidla. Uplatňuje se při něm prudké kývání hlavou, máchání rukama, skákání v rytmu bicích (nebo i mimo rytmus) a zběsilá interakce s ostatními tanečníky.
Punk a móda
Hlavním cílem oblékání příslušníků punkového hnutí bylo od počátku především šokovat ostatní. V počátcích u mnoha punkových skupin proto najdeme svastiky (obrácenou svastiku používali nacisté jako hákový kříž). Později, když se punk dostal do pozice odpůrců fašismu, četní členové toto chování omlouvali tím, že cílem bylo pouze šokovat, mnozí odborníci se ale domnívají, že se jednalo o jistý souhlas s některými rasistickými myšlenkami.
Brzy se vyvinul jiný styl oblékání, jehož vyznavači chodili oblečeni ve špinavých, roztrhaných jeansech a v triku s nášivkou nějaké populární punkové skupiny (velmi často The Exploited či Sex Pistols). Velmi častým doplňkem byla bunda křivák a boty glady. Vše bylo doplněno velkým množstvím spínacích špendlíků. Punková móda vyvinula i speciální účesy - kohouta (číro, píla) či bodliny.
V průběhu 90. let 20. století došlo k rozvoji subkultur a hudebních stylů ovlivněných punk rockem. V souvislosti s tím došlo i k uvolnění vztahu mezi hudební a módní stránkou subkultury - jinými slovy, každý se chová svobodně, a poslech nejrůznějších hudebních směrů vycházejících z punk rocku už není tak často spojován s nějakým konkrétním image nebo stylem oblékání.
Punk a módní prvky obleku
Punkeři jsou specifičtí svojí části oděvu. Každá jeho část má pro punkery nějaký smysl nebo hluboký ideologický význam. Prvky na jejich oblečení nejsou bezúčelné a většinou na něco poukazují.
Číro je identický znak, s nímž se většina punkerů ztotožňuje, má významů hned několik. Kromě již výše zmiňovaného šokování byl jeho prvotní význam odlišit se od hnutí skinheads, kteří měli hlavu vyholenou úplně. Číro má být také přirovnáním indiánskému bezstarostného životu "po svém", který ukončil příchod moderní civilizace.
Obojek lze u některých vyznavačů punku spatřit jako módní doplněk . Většinou bývá ozdobený kovovými hroty či jinými ornamenty specifickým pro tento styl. Má být symbolem poukázání na otroctví společnosti všech státních zřízení a systémů bez vůle občanů se rozhodnout bez toho, aniž by za ně museli rozhodovat jiní. Ať už se jednalo o otroctví, monarchie, republiky, fundamentalismu, fašismu nebo demokracie.
Roztrhané triko a džíny mají za účel provokovat. Ať už úmyslně či nevědomě tím ale také otvírají otázku, zda je možné člověka posuzovat pouze podle toho, jak je oblečen.
Dnes se objevuje stále víc lidí, kteří berou punk jen jako módu a ne jako životní styl. Poukazují tím například na tzv. "šampony", kteří si na hlavě gelují "číro", které vlastně ani čírem není. Pravé číro je jeden jediný pruh vlasů na hlavě, zbytek hlavy je vyholen.
Punk a jeho původ
Část názorových proudů, módy a stylu oblékání pro punk pocházela od členů subkultury vyskytující se ve Velké Británii v 70. letech 20. století a zvané skinheads. Hnutí Skinheads ve svých raných kořenech nebylo rasisticky orientované. To dokazuje i slavná píseň z této doby Skinhead monstomp [1]. V klipu uvidíte členy skupiny The Specials z roku 1979, kde zpěvák oslavuje hnutí skinheads, byť sám je přitom černoch. V těchto dobách to bylo normální, ovšem až v 90. letech někteří členové tohoto hnutí přejali rasistické myšlenky a začalo se utvářet novodobé hnutí skins, přesněji neonacistů, kteří už se skinheads, nebo punkem nemají pranic společného. Odtud skinheads převzali těžké boty a vystupování proti modernizaci společnosti, touze po penězích a proti amorálním duševním hodnotám. Potřebovali se ale nějak odlišit od výchozí skupiny, čehož dosáhli právě vytvořením pruhu uprostřed hlavy tzv. číra. Různých subkultur v hudbě, oblékání a životním stylu, které se tak či onak ovlivňovaly, ale na konci 70. a začátkem 80. let existovala celá řada - nejen skinheads (kteří sami o sobě zase nahrazovali jiný předchozí styl zvaný mods - neboli "modernisti"). Punk-rockeři ve skutečnosti zřejmě měli nějaký vztah i ke starší subkultuře Britských ostrovů zvané rockers (v podstatě šlo o motocyklové gangy).
Punk dnes
Punk se jen stěží dá označit za ideologický směr. Protože to není ani tak ideologický, jako spíše umělecký směr, tak ani není možné diskutovat o tom, že by jeho myšlenky byly nerealizovatelné. Nicméně u některých punkerů lze najít nejrůznější ideály vesměs anarchistického charakteru - včetně snahy o ochranu životního prostředí, boje za práva zvířat nebo nejrůznějších utlačovaných skupin a menšin, apod. Někdy se v textech ostře vystupuje proti globalizaci a ziskům nadnárodních společností.
Nejznámější punkové skupiny
- Podrobnější informace naleznete v článku Seznam punkových skupin.
Viz též
Elektrická kytara
15. června 2008 v 11:06 | Přívi
|
Moje zájmy a všechno kolem
Elektrická kytara (správněji elektrofonická) je druh kytary, ve které elektromagnetické snímače převádějí chvění strun s ocelovým jádrem na elektrický proud, který je veden z kytary do zesilovače. S elektrickou kytarou se často používají nejrůznější efekty k úpravě zvuku. Výsledný zvuk významně ovlivňuje i použitý zesilovač a reproduktor. Kytary bývají nejrůznějších tvarů.
Experimenty s konstrukcí elektrické kytary začali někteří nadšenci do elektroniky a výrobci strunných nástrojů ve 20. letech 20. století. U prvních kytar se pokoušeli snímat zvuk vestavěnými mikrofony nebo gramofonovými přenoskami. První skutečnou elektrickou kytaru s použitelným snímačem vyráběla od roku 1931 americká firma Rickenbacker. Její první kytara byla označena jako Frying Pan (pánev).
Popularitu elektrická kytara získala v éře větších hudebních těles, kde již hlasitost akustické kytary nedostačovala. Elektrickou kytaru na počátku 40. let proslavil a pojetí kytarové her změnil jazzový kytarista Charlie Christian.
Dnešní podobu s masivním tělem získala kytara ve 40. a 50. letech, kdy bylo vymyšleno hned několik modelů, z nichž k nejznámějším patří Telecaster a Stratocaster firmy Fender a Les Paul firmy Gibson.
Snímače na elektrofonické kytaře
Snímače jsou v podstatě cívky, jejichž jádro tvoří zpravidla 6 magnetů. Cívka bývá uložena v plastovém krytu. Vlivem kmitajících strun se v cívce indukuje elektrické napětí a následně vzniká slabý elektrický signál, který je dále přenášen k zesilovači, kde se tento signál zesiluje. Mimo toto napětí se však také indukuje napětí vlivem změn jiných elektromagnetických polí v okolí cívky. To se projevuje nežádoucím zvukem, tzv. brumem.
Prvním typem snímačů je jednocívkový snímač (single-coil), který snímá kmity struny v celém frekvenčním rozsahu, výstupní signál však obsahuje i nežádoucí brum. Tento typ snímače je oblíbený pro čisté výšky a přirozený charakter zvuku.
Jak už bylo uvedeno, velkým problémem jednocívkových snímačů je brum. Proto byl vytvořen druhý typ snímačů, tzv. humbucker, který brum potlačuje. Snímač je tvořen dvěma stejnými cívkami na společném jádře, zapojenými proti sobě, tedy s opačnou polaritou. Magnetická pole vzdálených zdrojů, způsobující brum, přicházejí na obě cívky ve stejné fázi a vzájemně se vyruší. Změny magnetického pole, vznikající chvěním strun v blízkosti snímače, naopak vytvářejí užitečný signál. Vzhledem k tomu, že humbuckery mají oproti single-coil větší počet cívek, jejich výstupní signál je (při stejném počtu závitů na cívku)) silnější. Frekvenčně mají plný tón, hlavně ve středech a basech, výšky jsou oproti jednocívkovým snímačům omezené.
Ve snímači především záleží na kvalitě a způsobu vinutí cívky. U neznačkových snímačů průměr vodiče nemusí být konstantní, což má za následek, že v každém místě vodiče je různá hustota elektrického proudu. Magnetické materiály používané do jader cívek snímačů jsou buď slitiny hliníku, niklu a kobaltu (AlNiCo), nebo keramiky. Existují i další typy snímačů - například tzv. minihumbucker - humbucker ve tvaru single coil snímače, nebo quad rail, což jsou v podstatě dva minihumbuckery. Quad rail produkuje silnější a zkreslenější tón než běžné snímače.
Konstrukce těla elektrofonické kytary
Na rozdíl od akustických či elektroakustických kytar elektrofonická kytara nepotřebuje korpus k rezonanci tónů. Avšak její tělo se stále vyrábí ze dřeva a jeho kvalita a druh má dopad na výsledný zvuk nástroje. Kytary typu Gibson používají obvykle mahagonové dřevo v kombinaci s dalším dřevem (olše, lípa, jasan), na hmatník se obvykle používá palisandr nebo dub. Zatímco kytary typu Fender jsou obvykle zhotoveny z olše či jiných "lehčích" dřevin. Navíc kytary typu Fender (Telecaster, Stratocaster) bývají obvykle menší a lehčího tvaru oproti masivním kytarám typu Gibson (Les Paul). Fendery mají také vyšší a ostřejší tón a jsou na nich hojně používané single-coil snímače, nebo kombinace single-coil single-coil humbucker, nebo humbucker single-coil humbucker, nebo jen single-coil 3x. Gibson používá humbuckery, což mu dodává ještě "hutnější" a mírně komorněji laděný zvuk a zabarvení. Obecně mohou být kytary lepeny z několika desek různých dřev, nebo zhotoveny z masívu. Počet a druh dřev silně ovlivňuje tónové zabarvení nástroje.
Kult Gibson a Fender
Kytara značky Fender se stala symbolem amerického rocku a rockerského "offroadu", kdežto Gibson zůstal dlouho na poli Jazzu a později i Jazzrocku, ale díky své masivní konstrukci je použitelný krásně i do tvrdších stylů jako je death nebo black metal. Varianty Gibsonu, jako jsou Les Paul Studio nebo SG mají již širší použití a na tyto nástroje se hraje široké spektrum stylů. Díky dvěma humbuckerům a své masivní konstrukci umožňuje silné zkreslení s kvalitním zvukem. Výběr kytary je otázkou vkusu a preferencí a osobních zkušeností. Např. Jannick Gers z Iron Maiden hraje na Fender Stratocastery, kdežto Olavi Mikkonen z Amon Amarth hraje na Gibson SG.
Péče a údržba nástroje
Jako každý nástroj, i elektrofonická kytara vyžaduje důslednou péči. V první řadě je nutné zabránit mechanickým a násilným poškozením a v řadě druhé takovým jako je třeba plíseň, houba či praskání dřeva nebo koroze elektroniky a další.
Základem správné údržby nástroje je jeho čištění. Na povrch lze použít buď speciální přípravky od firem jako je Dunlop nebo Planet Waves a další nebo stačí vosk či jiný ochranný přípravek na nábytek a dřevo. Na hmatník však bude potřeba specializovaný přípravek, který by měl především chránit před mastnotou a potem.
Struny by se měly měnit cca po třech měsících intenzivního hraní, při kvalitní péči vydrží kvalitní struny i déle. Po každém hraní by se měly struny vyčistit přípravkem k tomu určeným a vyleštit hadříkem. Tím zabráníme jejich korozi a snížení kvality zvuku.
Při výměně strun bychom měli "holý" hmatník důkladně vyčistit a vyleštit, odstranit veškerou špínu z pražců a z míst, kam se se strunami nedostaneme.
Seřízení kytary je do jisté míry věc odborného nástrojáře, ale řadu věcí na elektrické kytaře můžeme udělat sami, pokud víme co děláme. Elektrofonická kytara nám umožňuje nastavit výšku snímačů na obou stranách, a tím i regulovat intenzitu zvuku. Dále při ladění, kdy je kytara sladěna v nižších polohách, ve vyšších ladit nemusí, k tomu slouží "sladění oktáv", jenž se provádí šroubky na kobylce kytary. Šroubky jsou spojeny s tzv. kameny, přes které je struna natažena. Jejich posunem docílíme toho, aby tón zahraný na 12. pražci hmatníku zněl přesně o 1 oktávu výše než týž tón zahraný na prázdné struně, neboli délka struny od nultého pražce (,,ořechu") ke 12. pražci je přesně stejná jako vzdálenost od 12. pražce ke kamenu kobylky. Můžeme také ovlivnit "prohnutí" krku nástroje, obvykle závitem (na inbus) na hlavě kytary, jeho přitažením nebo povolováním můžeme ovlivnit prohnutí krku kytary, při tomto seřizování bychom si měli počínat opatrně, přílišné napětí nemusí způsobit jen drnčení strun na některých pražcích, ale v extrémním případě i popraskání krkového dřeva! Krk by měl být velmi lehce prohnutý po směru tahu strun, ovlivňuje se tím tzv. dohmat, což je záležitost pocitová a individuální. Pozor, pokud jsou v krku kytary 2 táhla, může se stát při nepravidelném seřízení jejich tahu, že se celý krk zkroutí (např. kytary Rickenbacker). Seřízení krku kytary a následně doladění v oktávách (na 12. pražci) je třeba udělat zejména tehdy, přecházíme-li na jinou tloušťku strun, které mají jinou sílu tahu na tělo kytary. Rovněž se musí seřídit pružiny v tremolu, je-li jím nástroj vybaven, zejména u dvojzvratného tremola (např. Floyd Rose a podobné systémy).
Externí odkazy
Greenday- Wake me up when september ends
24. května 2008 v 20:42 | Přívi
|
Noty na klavír
noty najdete na: http://www.mx-music.com/Sheets/Green%20day%20-%20Wake%20Me%20Up%20When%20September%20Ends.pdf
Good Charlotte- Lifestyles of the rich and the famous
24. května 2008 v 20:39 | Přívi
|
Noty na klavír
Noty najdete na: http://www.mx-music.com/Sheets/Good%20Charlotte%20-%20Lifestyles%20of%20the%20Rich%20and%20the%20Famous.zip
Panic at the Disco
24. května 2008 v 20:33 | Přívi
|
Skupiny a zpěváci
| Panic at the Disco | |
|---|---|
Panic! at the Disco na koncertě v červnu 2006 | |
| Základní informace | |
| Jinak zvaný | Panic!, P!ATD, P!@tD, PATD |
| Původ | |
| Žánry | alternative rock emo[1][2][3][4][5] |
| Aktivní roky | 2005 - současnost |
| Vydavatel | Decaydance/Fueled by Ramen |
| Web | www.panicatthedisco.com |
| Členové | |
| Brendon Urie Ryan Ross Jon Walker Spencer Smith | |
| Dřívější členové | |
| Brent Wilson |
Panic at the Disco (často zkráceně Panic!, P!ATD, P!@tD nebo PATD) je alternativní rocková kapela z Las Vegas.
Skupina vytvořila směs zvuků popu, electroniky, dancu a rocku, kterému se často říká emo, ale členové kapely a fanoušci odmítají toto označení.
Jejich debutové album vyšlo v roce 2005 a dostalo název A Fever You Can't Sweat Out.
//<![CDATA[ if (window.showTocToggle) { var tocShowText = "zobrazit"; var tocHideText = "skrýt"; showTocToggle(); } //]]>
Historie
2005: Začátky
Panic at the Disco vznikli na předměstí Summerlin v Las Vegas a založili jej kamarádi z dětství kytarista Ryan Ross a bubeník Spencer Smith.
Ve třinácti hráli hlavně předělávky skupiny blink-182. Nakonec se ke skupině přidali ještě basák Brent Wilson a zpěvák a kytarista zároveň Brendon Urie.
Původní názvy skupiny zněly Panic, The Smiths nebo Burn Down the Disco.
Jednou slyšela jejich nahrávku kapela Fall Out Boy, proto se člen kapely Peter Wentz vydal do Las Vegas osobně a po shlédnutí jejich garážového vystoupení s nimi podepsal smlouvu.
2006-2007: Komerční úspěchy a ohlas
17. června 2006 od skupiny oficiálně odešel basák Brent Wilson. Žádný konkrétní důvod není znám, ačkoli později se mluvilo o tom, že zbytek skupiny jej vyhodil. Ještě téhož měsíce angažovala skupina nového člena stal se jím basák a vokalista Jon Walker, který byl oficiálně představen 3. července.
MTV později doneslo zprávu, že mezi členy P!ATD a jejím bývalým členem Wilsonem panují velké slovní rozepře. Wilson poskytl rozhovor magazínu Spit a tam řekl, že jeho odchod byl přáním celé skupiny, a že přišel náhle bez jakéhokoli varování.
Skupina později kontrovala tím, že Wilson se nikterak nepodílel na produkci alba a nenapsal jedinou basovou část. Za tento výrok Wilson vyhrožoval soudem, ale nakonec k tomu nedošlo.
17. ledna 2006 dokonce Panic at the Disco moderovali pořad na MTV TRL, kde i představili ve světové premiéře píseň I Write Sins Not Tragedies. Video k této písni je na motiv děsivé cirkusácké svatby a bylo zvoleno nejlepším videoklipem roku 2006.
Na serveru YouTube se na videoklip podívalo více než 5 milionů lidí a také v newyorských rádiích se v roce 2006 hrála tato píseň ze všech nejvíce.
Jejich druhý videoklip k písni But It's Better If You Do má opět historický videoklip, tentokrát je z prostředí kolem roku 1930. Tato píseň byla také první, která vyšla v Evropě, kde zaznamenala obrovský ohlas.
Poté se skupina vydala na turné s The Hush Sounds, OK Go a The Dresden Dolls, se kterými přezpívali hit ...Baby One More Time od Britney Spears.
V červenci vyšla třetí píseň nazvaná Lying Is the Most Fun a Girl Can Have Without Taking Her Clothes Off.
Během úvodu koncertu 25. srpna 2006 na Reading Festivalu neznámý divák hodil po skupině skleněnou láhev a udeřil do hlavy frontmana Brendona Urieho, který omdlel, skupina ihned přerušila své vystoupení. Po několika minutách se ale vrátili na pódiu a Brendon řekl: "Nemůžeš mě zničit! Ukaž se, nebo odejdi!" Poté pokračoval ve zpěvu tam, kde skončil.
Ke konci roku 2006 odjela skupina na světové turné, během kterého navštívili Austrálii, Nový Zéland, ale i Evropu.
V první polovině roku 2008 vydali svou druhou desku nazvanou Pretty. Odd., která se v USA dostala na 2. místo albové hitparády. Titulní píseň z alba se jmenuje Nine in the Afternoon.
Diskografie
Singly
- The Only Difference Between Martyrdom and Suicide If Press Coverage
- I Write Sins Not Tragedies
- But Its Better If You Do
- Lying Is the Most Fun a Girl Can Have Without Taking Her Clothes Off
- Build God, Then Well Talk
- Nine in the Afternoon
- Mad as Rabbits
- That Green Gentleman (Things Have Changed)
Nominace a ocenění
MTV Video Music Awards
- Vítěz: Videoklip roku (I Write Sins Not Tragedies)
- Nominace: MTV Video Music Award for Best Group Video (I Write Sins Not Tragedies)
- Nominace: Nejlepší rockový videoklip (I Write Sins Not Tragedies)
- Nominace: Nejlepší nový umělec (I Write Sins Not Tragedies)
- Nominace: Nejlepší umělecký směr (I Write Sins Not Tragedies)
TMF Awards
- Vítěz: Nejlepší mezinárodní video (I Write Sins Not Tragedies)
NME Awards
- Vítěz: Nejhorší skupina
Odkazy
Citace a reference
- ↑ A Fever You Can't Sweat Out : Panic! At The Disco : Review : Rolling Stone [online]. [s.n.], [cit. 2008-10-23]. Dostupné: <[1]>.
- ↑ The Killers Vs Emo - band hit out [online]. [s.n.], [cit. 2008-10-23]. Dostupné: <[2]>.
- ↑ Panic! at the Disco: A Fever You Can't Sweat Out: Pitchfork Record Review [online]. [s.n.], [cit. 2008-10-23]. Dostupné: <[3]>.
- ↑ Panic! At The Disco - A Fever You Can't Sweat Out : album review [online]. [s.n.], [cit. 2008-10-23]. Dostupné: <[4]>.
- ↑ allmusic ((( A Fever You Can't Sweat Out > Overview ))) [online]. [s.n.], [cit. 2008-10-23]. Dostupné: <[5]>.
Externí odkazy
Linkin Park...2
24. května 2008 v 20:24 | Přívi
|
Skupiny a zpěváci
Ostatní projekty a práce na nové desce (2005-2007)
Po tomto období oddechu Linkin Park sice začali s přípravami na nahrávání další desky, ale veškerý postup zbrzdilo zrušení smlouvy s nahrávací společností Warner Bros. Oficiálním stanoviskem skupiny bylo, že koncern nezajišťuje umělcům dostatečnou finanční podporu. Tento spor se podařilo urovnat až na podzim roku 2006.
V této době se Mike Shinoda rozhodl zkusit štěstí i s daleko více hiphopově orientovanou tvorbou, soustředěnou do jeho vedlejšího projektu s názvem Fort Minor. Vydal s ním jedno album, pojmenované The Rising Tied, po němž následovalo i koncertní turné. Na tomto projektu se hudebně podílel i Joe Hahn a pozici neoficiálního poradce převzal Brad Delson.
V polovině roku 2006 už skupina začala naplno pracovat na materiálu pro novou desku. Jako producenta si vybrali Ricka Rubina, který dříve pracoval například s Beastie Boys, Metallicou a Red Hot Chilli Peppers. Podle skupiny byla hlavním impulsem právě k tomuto výběru "snaha vymanit se z nu-metalové škatulky, do které nás dosadili hudební kritici." Výsledkem práce, která trvala bezmála čtrnáct měsíců, se stala deska Minutes To Midnight, která vyšla 15. května 2007.
Minutes To Midnight a návrat (2007-současnost)
Okamžitě po jejím vydání se Linkin Park vydali na celosvětové turné, jehož součástí byl i koncert v pražské Sazka Areně, 12. června 2007. Jak turné, tak i samotná deska sklidily po světě velký úspěch, především co se týče zájmu fanoušků. Mezi kritiky vyvolala ale deska velký rozkol. Podle jedné části se Linkin Park podařilo opustit nudná klišé nu-metalu a posunout se ve své tvorbě na novou a netušenou úroveň, podle druhé zase skupina přišla o část své jedinečnosti a zapadla tak mezi masu nevýrazných rockových skupin. Zájem fanoušků a podpora skupiny se odrazily i v oceněních, které skupina získala, kdy v listopadu 2007 obdržela skupina při předávání cen MTV European Music Awards 2007 cenu za Nejlepší skupinu roku. V březnu 2008 oznámila skupina nové evropské turné, během kterého se opět zastaví v České republice, a to 17. června v Brně.
Styl hudby
Linkin Park hrají hudbu, která se dá shrnout jako mix rapu, hip-hopu, rocku , (nu)metalu a elektroniky. Občas jsou kritizováni za to, že se snaží svůj styl připodobňovat ke střednímu proudu. Z počátku byli Linkin Park přiřazováni ke kapelám, které spadají pod nu metal, i když oni sami o sobě prohlásili, že onen zmíněný nu metal nehrají.S nejnověji vydaným albem Minutes To Midnight se rozneslo po hudebním světě, že přešli na jakýsi pop-rock, což není pravda.Dá se říci, že Linkin Park hrají svůj vlastní hudební styl.
Členové
- Chester Bennington (vokály)
- Mike Shinoda (klávesy/sampling/rap/kytara)
- Joe "Mr. Hahn" Hahn (DJ/sampling)
- Brad Delson (kytara)
- Rob Bourdon (bicí)
- David 'Phoenix' Farrell (basová kytara)
Diskografie
- Hybrid Theory EP (1999) - v této době se kapela ještě jmenovala Hybrid Theory, CD později vyšlo v re-edici pro členy oficiálního fanklubu LP Underground
- Hybrid Theory (2000)
- Frat Party At the Pancake Festival (2001) - DVD obsahující videoklipy, informace a pohledy do zákulisí tvorby Hybrid Theory, natáčení videoklipů, také obsahuje některé nevydané písničky (My December)
- Reanimation (2002) - remixové album
- Meteora (2003)
- Live in Texas (2003) - záznam živých vystoupení v Texasu
- Collision Course (2004) - remixy známých hitů skupiny společně s rapperem Jay-Z
- Minutes to Midnight (2007)
Linkin Park Underground
Linkin Park Underground je oficiální americký fanklub Linkin Park. Svým členům nabízí oproti řadovým fanouškům celou řadu výhod, například možnost setkat se před koncertem se skupinou, koupit si lístky na koncert dříve, než všichni ostatní, získat přístup na webovou stránku fanklubu, která pravidelně organizuje diskuze se samotnými členy Linkin Park. Součástí členství je i balíček, který každý člen obdrží jednou ročně. Obsahuje tričko značky DC, navržené Mikem Shinodou, CD s nahrávkami zatím nevydaných skladeb a živých verzí skladeb vydaných, dopis od Linkin Park, klíčenku, řadu samolepek a členskou kartu. Členství na jeden rok stojí 35 dolarů.
Videoklipy
Velká část videoklipů Linkin Park je režírována Josephem Hahnem. Některé videa získala po světě mnoho ocenění.
Hybrid Theory
- One Step Closer
- Crawling
- Papercut
- In The End
- Points Of Authority (původně určené jen pro DVD Frat Party at the Pancake Festival)
Reanimation
- Pts.Of.Athrty (Points of Authority remix)
Meteora
- Somewhere I Belong
- Faint
- Numb
- From the Inside
- Breaking The Habit
Collision Course
- Numb/Encore
Minutes to Midnight
- What I've Done
- Bleed It Out
- Shadow Of The Day
- Given Up
- Leave Out All The Rest
Cover verze
Skladba Numb, původně z alba Meteora, byla předělána jako Numb/Encore americkým rapperem Jay-Z, dále jako Encore/Curtains Down americkými rappery Eminemem a 50 Centem a také byla nazpívána jako "unplugged" verze slavnou popovou zpěvačkou Jamelií.
Skladba One Step Closer z alba Hybrid Theory byla nazpívaná slavnou zpěvačkou Gwen Stefani z kapely No Doubt, vznikla z toho poněkud zvláštní, ale přesto velmi zajímavá skladba, v níž je zpěvaččin hlas doprovázen pouze akustickou kytarou.
Externí odkazy
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:
Cizojazyčné stránky:
- http://www.linkinpark.com - oficiální stránky skupiny
- http://www.lpunderground.com - oficiální fanklub skupiny
- http://www.minutes2midnight.com - Web alba Minutes to Midnight
České stránky
Další články
- Linkin Park...1 24. května 2008 v 20:23
- Good Charlotte 17. května 2008 v 17:54
- Avril Lavigne 2 9. května 2008 v 21:27
- Avril Lavigne 1 9. května 2008 v 21:22
- Good Charlotte- All Black 8. května 2008 v 12:53